Žižkov City

Území bývalého nákladového nádraží na Žižkově patří k největším rozvojovým plochám v Praze. Jeho těžištěm zůstává budova Nákladového nádraží Žižkov, jedna z největších dochovaných funkcionalistických průmyslových staveb ve městě, jejíž dlouhá horizontála určuje charakter celého místa. Je příliš velká na to, abychom s ní soutěžili, a příliš výrazná na to, abychom ji napodobovali. Hmota obou navržených bloků proto ctí klasickou blokovou strukturu a směrem k nádraží se postupně rozvolňuje tak, aby historická stavba zůstala v obrazu města dobře čitelná. Náš návrh získal v architektonické soutěži odměnu.



Výchozím bodem návrhu je pražský městský blok. Je to strohá a disciplinovaná forma, která přesto dokáže nabídnout překvapivě jemné variace a velkou míru každodenního života. Jeho logiku neopouštíme, zpochybňujeme však jeho uzavřenost. Blok v našem pojetí není monolitem, ale rámcem, který se na vybraných místech rozestupuje a nechává město proudit dovnitř. Uliční čáry zůstávají jasně vymezené, historická typologie se ale mění v otevřenou strukturu pro současné bydlení.



Volnou inspirací nám byla římská Casa del Sole, kterou v roce 1931 navrhl Innocenzo Sabbatini. Ukázal na ní, že blok může postupně stoupat, otevírat se terasami a nést na svých střechách zahrady, aniž by ztratil svou městskou sílu. Také naše bloky vystupují po jednotlivých podlažích a ustupující patra se mění v soukromé zahrady a obytné terasy v různých výškách. Terasy zároveň prodlužují horizont nádraží a vytvářejí nový vztah mezi svislým rytmem bytových domů a vodorovným gestem industriální stavby. Měřítko města se tak nečte jen z ulice, ale i z vrstev, které se směrem vzhůru postupně otevírají.




Přízemí bloků je prostupné. Obchody, služby a kavárny oživují ulici a mezi nimi vedou průchody, které propojují okolní ulice se zeleným vnitroblokem. Ten se stává klidnou zahradou otevřenou světlu, vzduchu i lidem, nikoli uzavřenou kapsou skrytou za fasádami. Požadované plochy zeleně proto nechápeme jako omezení, ale jako přirozenou součást architektury.



Oba bloky jsou rozděleny na samostatné domy se sekcemi, z nichž každá má vlastní architektonický výraz. Rozdílná podoba jednotlivých domů drobí velké měřítko zástavby na části blízké člověku a dává každému z nich vlastní identitu. Fasády přitom střídají plné a prázdné plochy, uzavřené úseky se pravidelně střídají s hlubokými lodžiemi a terasami. Nabídka bytů od 1+kk po 4+kk, větší byty v nárožích a vlastní venkovní prostor u každého bytu umožňují soužití různých domácností. Výsledkem je blok, který vychází z tradice pražského města a zároveň ji otevírá dalšímu století.




Žižkov City

informace o projektu

projekt: Žižkov City
lokalita:
Praha
rok:
2025
status: soutěž, odměna
team: Natálie Hodková, Jan Urbášek, Daniel Struhařík,
Georgi Dimitrov, Jakub Čevela, Vojtěch Heralecký,
Tereza Čamborová, Aneta Báčová, Monika Matějkovičová,
Radek Zabloudil
investor: Sekyra Group
vizualizace: willbe studio
témata: městský blok 21. století, nákladové nádraží Žižkov,
terasovitá hmota, zahrady ve výškách, prostupný parter,
zeleň jako součást struktury