Bytový dům Čtyři dvory

Práce na projektu bytového domu Čtyři dvory začala zdánlivě jednoduchou otázkou: Co je to byt? Každý architekt by měl znát právní definici bytu, typologii, normové faktory a hodnoty, které určují, jaký prostor ještě za byt považujeme, a jaký již ne. Avšak pravá podstata bytu jako by nám stále unikala.

Návrh se pro nás stal experimentálním polem, umožňujícím najít na úvodní otázku vlastní odpověď a zpochybnit zavedené představy o tom, co je to byt a jak by měl vypadat. Projekt tak vyrůstá z pátrání po samotné povaze bytu a jeho historickém vývoji, a to jak na úrovni urbanismu, vnitrobloku, dispozic, tak i soukromého pokoje.

Lokalita Čtyři dvory se nachází na pomezí dvou největších českobudějovických sídlišť – Máj a Vltava. Obě byla vystavěna v duchu vrcholné moderny – co nejracionálněji, stroze a efektivně. Samostatně stojící domy, utopené v zeleni, fungují doslova jako „stroje na bydlení“. Náš návrh bytového domu spojuje takový typ zástavby s představou tradičního uzavřeného městského bloku. Vzniká hybrid, navenek racionální blok, ohraničený novou uliční sítí, který se však směrem dovnitř rozpadá, a vytváří tak nepravidelnou, dynamickou vnitřní krajinu.

Prostor této krajiny na úrovni dvora volně plyne, jeho postupným otevíráním a uzavíráním je návštěvník přirozeně veden a vybízen k jeho dalšímu prozkoumávání směrem dovnitř. Téměř manýristický efekt prostorového pnutí je podpořen nenucenou, přirozenou osadbou zelení, která navíc formuje různé úrovně soukromí. Prostředí plynule graduje od veřejných prostranství přes uzavřenější plochy využívané obyvateli domu až po ta nejintimnější zákoutí.

Dům je celistvým návrhem, proto se stejnými principy pracujeme i na úrovni samotných dispozic. Rozložení lidských obydlí nebylo historicky vždy ortogonální. Původní dispozice byly nepravidelné, kruhové, nahodilé. Až s postupnou složitější organizací společnosti začaly vznikat i členitější bytové struktury. Jejich růst byl zároveň jednodušší v pravoúhlých půdorysech než v těch nepravidelných. Organizace bytu však postupně dospěla až k extrému, který více než na architektonická řešení spoléhal na totální efektivitu. Z architektury bytu se stalo pouhé funkční zónování. Dnešní konvenční bytová výstavba zná jediné zásadní kritérium k výběru bytu – počet místností a jejich funkce. Vybíráme mezi 1+kk, 1+1, 2+kk, 2+1, 3+kk, 3+1, a přitom pro nás není podstatné, zda se jedná o byt pro cyklistu, chovatele psů, akvaristu anebo učitelský pár v důchodu s obrovskou knihovnou.

Naše řešení experimentuje s návratem k původní nepravidelnosti bytových prostor a snaží se eliminovat význam jednotlivých místností. Spíše než jako soubor samostatných pokojů vnímáme byty ve Čtyřech dvorech jako svobodné, volně plynoucí prostory. Ty se, stejně jako výše zmiňovaný dvůr, dynamicky pnou a vytvářejí nepravidelnou vnitřní „krajinu“ bytu. Jednotlivé pokoje a chodba tak už nejsou téměř potřeba.

Myslíme si, že architekt tu není proto, aby diktoval funkce, ale proto, aby nabídl potenciál možností. Bydlení by se nemělo přizpůsobovat trhu, mělo by sloužit životu obyvatel. Stejně jako architektura.

Čtyři dvory

informace o projektu

projekt: Bytový dům Čtyři Dvory
lokalita: České Budějovice
společně s: Malý Chmel
team: Markéta Štorová, Marek Hlavička, Václav Centner,
Georgi Dimitrov, Anna Vrzalová, Miroslav Malý,
Radek Zabloudil, Natálie Ivkovičová, Daniel Struhařík,
Zdeněk Chmel, Petr Malý, Miroslav Chmel, Petra Mlýnková,
Ondřej Machač, Jan Bureš
autor: Miroslav Chmel (architekt, společník Malý Chmel s.r.o.),
Zdeněk Chmel (architekt), Petr Malý (architekt),
Daniel Struhařík (architekt, společník peer collective s.r.o.), Miroslav Malý (architekt)
status: probíhající dokumentace pro územní řízení
témata: byt a jeho vývoj, historický research, prostorovost, veřejný
prostor, blok, park, vzájemný vztah bytů/domů k sobě
navzájem
na základě: soutěž, 1. místo
vizualizace: willbe studio

vybrané projekty