Na úrovni parteru je dům skrz naskrz průchozí a kolem dokola přístupný. Čtyři průchody protkávají jeho hmotu a každý z nich reaguje na své bezprostřední okolí: jeden se otevírá do piazzetty, druhý k hlavnímu náměstí, třetí přechází ve vstupní prostor galerie Divadla loutek a poslední vede přímo do parku Černé louky. Všechny se přitom sbíhají v centrálním atriu, otevřeném a světlem zalitém prostoru, který se stává veřejným mikrosvětem úřadu. Od atria se charakter interiéru postupně proměňuje, od zcela veřejného přízemí přes poloveřejné zóny s přepážkami až po klidné kanceláře na obvodu budovy. Přepážky tak nejsou jen praktickým řešením, ale i symbolem dialogu mezi občanem a institucí.